Shnící oheň v mém těle, část 2.B (Sonya piča pov)

24. března 2011 v 17:05 | Roru&Rofuru, Red Insomniac, Rui the Great |  naprosté zatmění
A je to tu. Po krátké pauze od části 2.A (způsobené krátkou hospitalizací našeho drahého Ruiho, který to už psychicky nesnesl), vám konečně servírujeme tu obávanou část B. Držte si klobouky, jedem!
P.S. omlouváme se, ale náš pracovní název v závorce jsme neměli to srdce smazat...

Shnící oheň v mém těle, část 2.B





Stín který ho probudil byl jasný,byl to můj stín!
(-a už to začíná! *Roru mlátí hlavou do stolu*
-stín...stín byl jasný...ok)
(Byl přímo oslepující. Ja bých tu povídku oslepujícím stínem rejtoval.)

Snažila jsem se vyškrábat a sednou si na vozík.Svoje nehybné nohy jsem rukou musela uchopit a přenést je dolů na klapky na kterých stály už 20let.
(- stály? vážně?
- ne, dělá si prdel...teda doufám, že jo:X...a vůbec, co jsou to klapky??!Na uši?
- ať už to jsou jakýkoliv klapky, ty nohy na nich jsou už dvacet let. Tak odkud kam je zatraceně přenáší? O_o)
(... ještě že uchopuje a staví jenom nohy)

Spal tak jemně a roztomile,jeho krásné čokoládové oči se nechaly unést spánkem. (- jemně? Jak se spí jemně? A jako, aby pak ten spánek nechtěl výkupné za ty oči!) V jeho nitru jsem slyšela jeho slzy,jeho smutek,ztratil se stejně jako já ve světě divů.
( - a tohle zase ví odkud? Má tam věšteckou kouli?
- ve světě divů?.. Aha, takže je sjetá.. To by pak vysvětlilo hodně věcí!
- počkat... A tu věšteckou kouli má ve světě divů nebo v jeho nitru? A to musí bejt sakra dobrá koule, že přenáší zvuky a to dokonce takový, který vydávají SLZY!!!)
(Věštecká koule v rukiho nitru, myslím že to by mu pěkně natrhlo prdel... :D)
Kdo se dostane ven? (No jo, jak se ta koule dostane ven mě taky zajímá :D) Ví to jenom bůh.. (*Roru se otáčí na Heechula, ten jen krčí rameny*
- ven odkud? WTF?!
-Au. )
Vzala jsem do ruky blok který ležel na nočním stolku,začala jsem psát,psát básně psané srdcem (eh, srdce umí po novém už i básně psát? ňákej upgrade? Jako, nechte své srdce SCHNÍT a ono bude umět básnit?) ,psané pravdou,nikdo mě nezná!!
(-naštěstí...
- tyve takovej bordel v hlavě nemá jen tak někdo... Zde prosím je vidět názorný příklad toho, jakou paseku nadělaj drogy v něčí palici!)
Bolí mě to,cítím jeho bolest je ve mně,verš písně který se mi nahnal do hlavy zveřejnil práve blok bílého papíru. ( - zveřejnil práve blok bílého papíru? A já se za chvíli odtajnit na wc
- než byl blog.cz, měli jsme tu bíle bloky papíru, které to zveřejní
- úplně vidím ten papír... S možností volby "Uložit do rozepsaných", "Zveřejnite PRÁVE teď" a "Roztrhat a zahodit"...)
(Beru to poslední, a jako bonus bych rád roztrhat a zpopelnit (autorka popelky se může přidat) autorku....
a prosím, zabte mě někdo, TRPÍM..)
-Odved mě!Cítím to také!Pohled na tebe,dej mi pravdu!
(Já tě odvedu! Do blázince tě odvedu, autorko!)
-Vídím tě ale padám,dám ti něco?
(Dám ti přes držku, chceš?)
-Přestanu poslouchat tvoje slzy,co máš ty?Slzy?Odved mě!
(*Rui se drží za hlavu a agonicky běhá kolem v kruzích a řve něco o tom že slyší slzy*)
-Nemůžu tě zastavit"
(Taky ne... *běhá dál*)
-Všechno ve mně,všechno jsi ty,přestaň poslouchat svoje slzy
(*zhroutí se na zem a odváží ho sanitka*)
-To co máš?Slzy? ( - ty pi*o co tam máš? Davaj to sem!)
(Jo, dej nám z těch drog taky....)
-Odved mě!
-Nemůžu tě zastavit!Tak poslouchej,Přestan poslouchat svoje slzy!Stop listening (something is missing here... for example, "TO"?) your tears!Don't you stop?Like that!Tears!

(-Wha-....what the...WHAT THE FUCKING HELL?!?!?!!.......to byl rozhovor? Monolog? Úplně jí hráblo?!?!.... Začínám se jí vážně bát!!! HELP!!!
- Klid, Mr. Red, klid... *Rofuru se snaží uklidnit kolegu a na chvíli mu zakrývá oči, aby si to nemohl znova přečíst, sám ale mírně odstupuje od obrazovky, do ruky bere dřevěný kříž a šeptá "ODSTUP, BLBOSTI!!!"... Aneb, jak jedno moudré kočičí pořekadlo praví - CO TO SAKRA MELEŠ TY VOŘECHU?!)
(Pánové, já se velice obávám, že tenhleten ... počin, který vyprodukoval nutnost mé krátké hospitalizace v ústavu pro duševně traumatizované pacienty, měl být asi SONG.
Pokud je tomu skutečně tak, navrhuju nominovat Baby Baby od Justina Biebera na ocenění za hluboký, hodnotný a přínosný text písně...)

Píšu blbosti a ani nevím proč? (- haleluja třikrát sláva! Ne počkat, dyť to ještě nekončí! Tohle je matení nepřítele! -WOW ona si to uvědomila??? Tomu se mi nechce věřit!! -Bohužel, uvědomila si to pouze ta postava v její story. dokonce se obávám, že autorka v reakcích očekávala něco jako "Vždyť to není blbost, krásná básnička!"....) (...) Mám smíšené pocity.Obrátila jsem list a začala kreslit,jeho rysy každý detail po detailu.. (-ujala se mně panika! -Neboj, obrázek k dílu nebyl přiložen *Rofuru si zhluboka oddechl*) (to už bych se asi vážně neovládl. Gackte, kam jsi schoval moji brokovnici?) Jakmile jeho oči spatřily ty moje ihned jsem schovala notes a bezpečně zamkla (- kam??! do vozíčku?!
- moderní technika... Vozik s vlastním sejfem, to víš, musí mít spoustu funkcí, vždyť na jeho klapkách jí stojí nohy už dvacet let *Dusí se*)
Nikdy nesmí vidět to co jsem napsala!NIKDY! (..taky bych si přál, abych to nikdy neviděl... Pozdě.) Dala jsem slib a zamkla svoje pocity ve skřínce. (aha.. Teď je z toho skříňka!) (supermoderní vozík. Má sejf i na pocity.)
"Ahoj"jeho oči se rozzářily takovou rychlostí. (- svíticí oči? A ty se daj koupit kde? - já jen nevěděl že má zář očí nějakou rychlost.. - Zkus to tady, Roru... Ale čokoládově hnědá tam není... Ani o rychlosti není zmínka...) (to víš, rychlost záře očí se měří na škále od Many vidícího nahého Gackta (protože ten si oči zakryje) po Gackta vidícího nahé cokoliv (protože tomu se ty bulvy tak rychle a intenzivně rozshajní že vše kolem oslepne) Roztočila jsem kola od vozíku a přijela k němu (*Roru prostě lehnul smíchy z toho popisu* - Vrrrn vrrrrrrrrnnnnnnnnnnnnn *Křičí Rofuru a běhá po pokojí*),pohladila jsem ho po jeho krásně blondatých vlasech (-ale ještě před tím: "Eeeeeeeeeek" *Vysoce zapiští, aka citoslovce zabrždění. Dále už se jen dusí smíchy*),na tváři se mu objevil široký usměv..Nemluvili jsme,jen jsme se na sebe dívali,každý kontakt,každá vůně nám neutekla. (- protože to všechno chytali do síťky na motýly!) Vztal (- a vZtává se JAK?!) (no přece jednoduše, přesne tak, jak se spívá!) a rukou si promasíroval krk.Jeho obavy ho zužovaly. (- Tak proto ta figura bez diety! Jeho zužují obavy!) (Blbost. Kdyby obavy zužovaly, tak bych z obav o své zdraví u téhle povídky už byl jako nudle) Přistoupil ke mně a obejmul mě.Jeho pevný stisk a kolínská držející se jeho košile. (...kolínská se ho držela jako klíště!!
- což je zajímavé... Ale... Co s tím, Co s jeho stiskem a kolínskou? To už neřekne?)
"Já se bojím,bojím se že se ti něco stane,že už tě nikdy neuvidím se smát"šeptl mi do ucha s takovím strachem že jsem slyšela jeho potáhnutí slzy která se sním prala. (- nechtěl bych aby se se mnou slzy praly! -OMG! Řekněte mi prosím někdo, že to nemyslí vážně!! - *Rofuru potahuje slzy smíchu. A jestli se s ním budou chtít prát, dá jim přes držku!*) "Alé sluníčko co by se mi mělo stát,vždycky tu budu" (- no tak to potěš koště...) utěšila jsem ho ,tak jak jsem jen mohla,svoje dlaně jsem mu položila na tváře a hledila (???) mu upřeně do očí. (Hlavou zeď neprorazíš? Hovnooooo *Rui začne zběsile mlátit hlavou do zdi, protože tohle už je prostě MOC*)
Zadíval se na moje načervenalé rty a políbil mě (- no fuj, tak mě napadá, oni se tam vůbec nemyjou! Ewww) (zuby si taky nečistěj) ,stisk jeho rtů byl tak silný ,více než on sám by chtěl ( - čte mu myšlenky?) (-stisk rtů??! Jak je možný stisk rtů?!) ,na malý centimetr (vážně? Má tam metr a měří to?) se od mě odtáhl ale potom mě zase objal,"Musím ti něco říct" ( SMRDÍŠ!) šeptal mi neustále do ucha. (Já. už. nemůžu. Zabte. mě. někdo. prosím.)
"Povídej"a bradu jsem si opřela ho jeho rameno. (- "Ho jehooo ramenooo" *Zpívá si Rofuru. Už mu úúúplně přeskočilo!*),"Já,já jsem se do tebe zamiloval"odkoktal mi celou větu (- xDxDxD) (No já-já a zbytek věty normálně, to mi je teda koktání my ass...) a objal mě ještě více.
Odtáhla jsem se od něho a do široka jsem se na něho usmála."Chceš jít se(neviditelná mezera)mnou za klukama z kapely?Aspon je poznáš" ( - tak to je perfektní zvrat, po tom, co někomu vyznáte lásku, vemte ho za kamarádama se kterejma děláte bůh ví co - moje řeč bratře! a já bych ti řekl co s nima děla.. XD) nabídl mi a šáhl si pro kabát. (- ještě že jenom pro kabát)"Jasně"s obavama jsem na nápad kývla,věděla jsem co to přinese,budou mu vyčítat že se tahá z holkou která nemůže chodit. (- viz. první kapitola a ta drsná rvačka pouličního gangu na tripu... - on ji tahá po zemi?? Jinak si tento slovní obrat neumím vyložit..)(No co, žena se má muži stejně hlavně plazit u nohou, tak nač chodit...)
Za nedlouho jsme byli venku z kostela (který jsme opustili dveřma na jeho konci) ,namířeno jsme měli do náhravacího studia kde kluci nahrávali a zkoušeli. ( - to je jen fikce, ve skutečnosti tam vlastně nikdy nikdo nebyl! <-- XDD tos trefil! a i kdyby tam byli stejně tam jenom posedávaj a chlastaj podle autorky.. což neříkám, že není možné i v realu XD) (v reálu tam ale kromě chlastu ješte šukaj, pane Red)
Otevřel mi dveře a já do nich vjela. (- Roru je opět fanouškem této věty - Rofuru opět jen mlátí hlavou do stolu a dusí se *Red se válí v roflu*) (Rui k tomu nemá co říct) Na gauči jednotlivě sedělo (- a jak tam seděli jednotlivě? To si sednul jeden a po pěti minutách odešel a sednul si další? - Ne, prostě jenom neseděli hromadně..) (asi se myslelo že si prostě neseděli všichni na klíně nebo co.) pět mužů s usměvem na tváři. ( - hulili růže xD)(hr át v tak děsný povídce, hulim taky) Korát jeden byl zatrpklí(...) a plný hněvu. ( - takže jich tam je šest? - :D:D:D "Korát jeden!!!" rofuru má jméno pro svého budoucího domácího mazlíčka... "Koráte jeden! K noze!..." *Dusivý kašel* - Thovysh Gazetto jsou přece six bullets/guns ne? jich pět a invisible fans!)
"Brej den kluci,rád bych vám něhoko představil"z Rukiho sál štestí (- kdo z něj sál štěstí? Ten šestej, co byl zatrpklej a plnej hněvu? - :D Korát jeden! - A UŽ JSOU TU UPÍŘI!! Bez nich by žádná story ani dívčí román nebyli kompletní!) (pánové Rui z vás práve chcíp smíchy, soráč XDDDD) ,takové které jsem neznala.
"Tohle je Sonya,moje nejlepší kamarádka"představil mě a váhavě na mě mrkl. (To joooo, tak jí řekneš že ses do ni ZAMILOVAL (bleh), ale pro veŘejnost je to BFF?)
"Ahoj,Sonyo"pozdravili mě sborově a jako první se ke mně hnal světle hnědovlasý muž.
"Já jsem Uruha,kytarista"a mile mi podal ruku na přivítanou,"Těší mě"odpověděla jsem ,než jsem se nadála hnal se ke mně druhý mladík.
"Já jsem Kai,bubeník"opět mi podal ruku a zdvořile se uklonil.Oba kluci se po té vrátili na své místa. ( - a musej sedět podle zasedacího pořádku!) (podle velikosti.)
"Čau,čau já jsem Reita,bassák"z dálky mě dravil (Roru je fanouškem tohoto slova - "dravý (nebo spíš dravící?) bassssssák!" Ano, Rofuru už je opravdu schopný pouze něco zopakovat a upadnout do ROFLu -má ssssyčivou nemoc?Nebo je Reita had? )(když jsem se posledně koukal, byl ješte papoušek, přiznejte se, kdo ho transfiguroval!) ,a též se zdvořile uklonil.A jako poslední vztal (- Už zase dělaj něco, co nevím jak vypadá!) ten muž který byl zakořklý a naštvaný. ( - tak teď tomu nasadila korunu, ZAKOŘKLÝ??? PECKA! hmm ale podle mejch propočtů tam má bejt ještě jeden co je happy! - joo pan ZAKOŘKLÝ je můj favorite!)
- Je to "Korát"! Korát musí být ZAKOŘKLÝ! Jde mu to ke jménu!)
"A jáááá jsem Aoi,druhý kytarista"podal mi ruku a dlouze se uklonil (- copak tím zdůrazněním "já" chtěl asi říci?Že to je on a ne ten za ním?)(přece víš jaký je Aoi egoista. Já je nedostačující. Aoi je jáááááááááááá.) ,v tu chvíli z jeho obličeje zmizla maska zatrpklého muže a nahradila ho zdvořila a veselá část.vV tu chvíly(*headpiano*) mrkl na Rukiho a ten mu opětoval usměvem. (- WTF? To jako ten Korát byl celou dobu zakořklej a strašně evil jen tak? To se v první kapče před kostelem porvali jenom proto, aby se z něj zničehonic stal smajlící kámoš? Achjo. Já se tak těšil na nějaké potíže způsobené zakořklým evil kamarádem... - jaksi mi vážně uniká význam Aoiových mimiker... je blázen? Nebo Joker?!)
Všichni společně sme klábosily(zase stihli změnit pohlaví?) nad různými tématy.Jenom Ruki byl smutný a opodál?Co ho tíží? (-blbost autorky!!!! - AMEN!)

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pip Pip | 24. března 2011 v 19:27 | Reagovat

přečetla jsem tři odstavce a umírám tu z vás smíchy :D.D:D:D
Kurva :D:D

2 Pansy73x Pansy73x | Web | 24. března 2011 v 20:06 | Reagovat

*BUM* (to byla moje hlava, co se za chvíly rozprskla na miliardy zakorklých kousků, ze ketrých Korát vysál štěstí :D)

3 Zuzu Zuzu | Web | 4. dubna 2011 v 16:05 | Reagovat

eeeeeeeeeeeeeeeee......._______________________________________________________________________________________

4 Pauline Grint Pauline Grint | E-mail | Web | 10. května 2011 v 19:38 | Reagovat

Nemůžu bože, nemůžu :D :D :D :D :D zakořklý Korát :D :D dveře na konci kostela :D :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama