Shnící oheň v mém těle, část 2.A

16. února 2011 v 12:00 | Roru&Rofuru, Red Insomniac, Rui the Great |  naprosté zatmění
Předvčerejší oslepující šílenství tu nebylo jen tak pro nic a za nic!
Doufáme, že jste si ho všichni přečetli a přežili jste, tím pádem jste si pěkně zatrénovali na dnešní dávku demence z kategorie úúúúúplného zatmění!
Ono totiž... Shnící oheň v mém těle pokračuje!!!

Shnící oheň v mém těle, část 2.A




Podívam se na budík,jsou dvě ráno (A jak to ví, že JSOU, když se na ten budík teprve PODÍVÁ? To mi hlava nebere...)..nemůžu spát pořád na ní musím myslet na to co mi řekla ,na to co se dneska s Aoiem stalo až do konce zkoušky jsme spolu nepromluvili.Co se to snámi děje,co se to semnou děje??Vztal jsem a šel se projít ven,noční ticho a tma..všichni spali ale jen já ne,pouliční světla mi pražila do očí,

(Si měl vzít sluneční brejle aby to tak neshajnilo!)
(mě spíš zaráží ta volba slova "pražit" )

došel jsem až ke starému rybníku..ruku jsem si promáchl vodou ve stopě jsem viděl svůj odraz ve vodě.

(-1. Rybník? Uprostřed Tokya?!
 2.Ve vodě viděl svůj odraz ve vodě...?
-Ne, ve stopě co ve vodě zanechalo to promáchnutí rukou vody-
-...What?
-Ruku promáchnul vodou... Opakování matka moudrosti.... Už to někdo pochopil?
-...Ne, pořád nic...)

Kruhy pod očima a mrtvé oči.(...) Musím jít spát!Vrátil jsem se zpátky domů a zapnul si DvD bundu jsem hodil na věšák lehl si na gauč.

(-...takže si zapnul DVD bundu... a věšák hodil lehnout si na gauč....
-.........cože?
- ano, přesně tak se to stalo... každý máme jiné koníčky a představy o relaxu..
-A Rui chce taky DVD bundu!)

Melodie Gurenu v podobě piana mě naprosto dostala do uzkých cest.

(-Nebudu říkat co všechno mám teď v hlavě....
-Já to tam mám taky....
- Do úzkých cest?!..........jo, taky mám v hlavě příliš mnoho představ...
-Zato já už tam nemám nic... *ironické díky autorce*)


Oči do kterých pálilo slunce mě nenechaly spát (Tak takhle vysoce sofistikovaný oči, který mě nenechaj spát, bych fakt nechtěl!),pomalu jsem otevřel oči pár krát jsem zamrkal až jsem se uplně zorientoval.
(Mě prozměnu všechen ten bullshit v téhle povídce úplně dezorientoval.)

Nevím proč,ale probouzel jsem se s usměvem na tváři,zašel jsem do koupelny,sprcha mi dodala sveží pocit a bystrost.

(Jak. Obživly mu oči?)

V zrcadle jsem viděl svůj chátrající obličej,

(-A řekl si Zrcadlo Zrcadlo, kdo na světě vypadá po ránu hůř než já.
-GACKT.
-......Uruha bez make-upu.)

kruhy pod očima jsem se snažil zamaskovat nákým make-upem a pudrem.Vypadal jsem hůř než jsem myslel.
Moje vlasy dostaly lehce fialovou barvu asi od kouře tabáku který mi ničil hlas.

(-Cože to?
-..Asi že když moc kouříš, tak ti zfialoví vlasy?
-...To bych pak už dávno měl fialové vlasy tak, že by je viděli i z vesmíru...
-.......Mám pocit že transofrmuju!!! Bude ze mě borůůůvkááá!!!)

Oblékl jsem se a vyšel z domu ven.
Dnešní ráno bylo slunečné jako včera aspon něco pozitivní. (Autorčin test na blbost?) Šel jsem směrem do studia..přï cestě mě potkala nemilá nehoda moje kalhoty se roztrhali na koleně (Nejen oči... I kalhoty jsou tak sofistikovaný že se samy trhaj!... Creepy!).Aspon nový modní trend,hořce jsem se zasmál a pokračoval v cestě.
"Čau zamilovanej"pozdravil mě Uruha se sklenkou vína.

(Jo, to je mu podobný...)

"Já nejsem zamilovanej,neměl by si takhle pít,nebo skončíš jako ta Lindsay Lohan"zakoktal jsem po anglicku a sedl si na nejbližší pohovku.. (protože to jméno je těžká anglická věta..) (Pro Rukiho určitě ano, znáš jeho Engrish.)
"Neskončím neboj,já piju přiměřeně ty chytráku"Obhajoval sám sebe,ale neodpustil si srknout vína..
"Kdybys pil přiměřěně nebylo by to každý den,chytráku"oplatil jsem mu a snažil jsem se najít manažera a probrat sním naše nové album.

(Přitom, co pořád seděl na gauči??..)

"Hej Uruh kde je náš manažer?"

(Hmmm, nová drsňácká gangsta přezdívka!Uruh!)

s rukama v bok jsem se začal ptát kamaráda.

(kohože, Uruha?
-to je dost teplý hele ty ruce v bok, btw.
-zatím buďme rádi, že jsou vbok jen ruce, bude hůř...)

"Nevím"zakroutil (teď by jste určitě čekali že zakroutí hlavou, ale on zakroutil) ramenama a pokračoval v pití.

(...Proč kroutil ramenama?
-Asi nechtěl kroutit hlavou.
-Aby si neskazil účes.
-Uruh jeden.)

Bylo odpoledne a nikdo, nikdy v našem studiu nebyl ,jenom na půl opilí Uruha.

(-Takže Uruha je nikdo, nikdy tam nebyl ale hlavně že je opilý. To všechno předtím byla jen pouhopouhá iluze Rukiho chorého mozku!!
-On není opilý. On je opilí, takže je jich tam víc!
-No ovšem, protože on je tak opilí že si povídá sám se sebou protože se vidí několikrát!
-A to všechno zvládá, zatímco je opilí jen na půl, v místnosti, kde nikdy nikdo nebyl...)

Dívné!(NO TO BYCH ŘEKL!!!)Odešel jsem a šel směrem do kostela,doufám že nebude moc brzy.
(-Aha. A scéna ve zkušebně tam byla tedy PROČ?
 - Abychom zjistili, že Ruki je vlastně celou dobu na drogách a Uruh je vždy moc opilí!)
Znovu jsem prošel přes mohutné dveře tentokrát jsem šel rovnou ke dveřím.

(Od dveří na konci ke dveřím na začátku, nebo..co? Bůh ví, teda, eh
-Heechule, můžeš nám to teda vysvětlit?)

Zatukal jsem,(zase)

(...No hele, kdyby tokal, bylo by to horší..
-...kdyby šukal, TO by teprve bylo...
-Někdo tuká, někdo toká, někdo šuká, Rofuru PUKÁ!!!
-A Rui utíká, tohle je hrůza.)

"Dále"ozval se její milý průzračný (*Roru se podivně hihňá, Rui a Mr.Red nevědí proč ale pretty je to děsí*) hlas.
Se strachem jsem pomalu otevřel dveře a nakoukl přes ně (Proč je otvírá?... Když umí koukat přes ně?).Na postely ležela Sonya,psala něco do notesu.
Jakmile se naše pohledy střetli usmála se a já vešel."Tak jak pak se dneska máme"zaptal jsem se a posadil se na židli vedle postele.
"Dobře a ty?"oplatila mi..a zdvihla přitom obočí.( - taky se chci naučit zdvihat si obočí!) (věr mi, pokud mi u týhle povídky vyleze ještě vejjš, spadne mi z hlavy, můžeš zdvihat.) "Já taky docela dobře,venku je tak krásně" (zajímalo by mně jak to s čím souvisí..?)
"Opravdu"její pocity zasáhly obavy o okolním světě.(chtěl bych mít pocit, kerý zasáhne všechny mé obavy...)"Hai,hai byla jsi už venku"( - NE) tuhle otázku jsem pokládat neměl,Co když jí ublížím? Sám sebe se v duchu ptám. (...to byla otázka?!..Aha.)
(Rui je ztracen v moři bullshitu, musím si zapálit.)
"Né,nebyla už hodně dlouho"se smutnýma očima mi odpověděla,v jejích očích se leskl lesk.(No, on by se tam totiž taky mohl lesknout mat, že?)(*Mr.Red je fanouškem tohoto slovního spojení*) (Víte jak Ruki rád všechno co je lesklý, svítí nebo sparkluje (až na Edwarda). Potřeba zdůraznit.)

"A chceš se tam podívat,se(neviditelná mezera)mnou?" se strachem jsem navrhl a chytl jsem dívku za ruku.Sonya se jenom smutně zakoukala na naše spojené ruce a chvíli váhala.

"Ano"s usměvem odpověděla.Přistoupil jsem k ní a vzal jí do náruče (Ruki. Měří. 161. Cm. Naučte se to už, lidi! Ten pořádně neuzvedne ani Korona!),po té jsem jí přenesl na modrý vozík který k ní nezbytně patřil. Klidně se posadila (měla na výběr?) a ruce sundala z mého krku.Její čokoládová vůně mě uchvátila tak že bych s ní mohl prožít celý život.

(- s tou vůní??

- no, protože s ní ne..je to ženská!)

Dojel jsem s ní až před hlavní dveře které byli do půlky otevřené. (na konci kostela..)
"Ruki"pohlédla na mě a v očích měla strach a trápení.. ( - já prostě nechápu proč, tak jde ven, no a? aspoň přestane smrdět doma.)
"Ano?"sklonil jsem se k ní a natahoval jsem uši. (auuuuu!!) "Já se bojím"nenechala zakrývat svůj pocit. (- wow, a kdo bude zakrývat moje pocity? momentálně cítím, že vrhnu mladý z toho) 
(Já cítím, že se bojím. Bojím se, kam tahle blbost dospěje, pokud bude dál exponenciálně narůstat její úroveň stupidity...)

Pevně jsem jí chytil za ruku a utešil,"Já vím,nemáš se čeho bát,já jsem tu s tebou"pohladil jsem jí po vlasech a vedl (určitě chtěl říci vezl...)ven na slunce. (- a najednou vzplane!nikdo si totiž určitě nevšiml toho, že je upír! :D)

Paprsky které jí palily do očí. ( - já jsem to říkal!) Čerstvý vzduch který po 20letech zase cítila a vnímala se proměnil v smích. (*náš taky*) (btw. vzduch se proměnil ve smích??JAK??!)
Zelená příroda a ptáčci které jí zpívali do ucha.
(-..nejen že je chromá, ale teď už i hluchá..
- aneb milujeme pohádky, teď tu máme i Sněhurku!!! )
"Ukážu ti jedno místo"vedl (<-!nebudu se opakovat...)jsem jí přímo k sakurovém parku."Tak jsme tady"prohlásil jsem a ukázal na park. 

"To je nádhera"nadčeně(O__o to je slovo?) se dívala na skvost japonska. (???) Narůžovělé květy které se nechaly unášet větrem.Pomalu jsem bežel a pustil vozík tak aby jel sám. (Že by se ji konečne snnažil pustit dolů z kopce? Bude vystaráno!) Sledoval jsem její usmívající se tvář, otočila se na mě (a než se otočila, tak jí tu tvář sledoval jak? Roru se bojí, vybavila se mu scéna z Vymítače ďábla, hmm autorka by taky potřebovala vymítit...)a věnovala mi ten nejhezčí pohled v mém životě. Ani nenechala zastavit vozík,s usměvem na tváři jsem k ní bežel.Chytl jsem za držátka vozík a přivezl jsem jí k lavičce.Opodál stál stánek se zmrzlinou.

(-po vykreslení této scény, jsem měl chut' se postavit na hlavu a dát si nohu přes nohu....jelikož to ve mně vyvolalo tak překrocené a zvácené pocity, že jaksi nejsem schopen slova...
 - ne sorry, to je nějak moc informací na můj brain, takže já to asi negetuju...
 - Roru brečí, už neví co na to dál říkat)

"Dáme si zmrzku?"
"Jasně"přikývla a sledovala jak kráčím(- kampak kráčíš? -já nekráčím, já normálně jdu!) ke stánku."Konniciwa(a tohle je co zase za patvar? Rui trpí!),dvě vanilkoví,díky"(..jeho japonština mě drtí..)
(Mě drtí jeho čeština...) zaplatil jsem a nesl jsem kopečkovou zmrzlinu Sonye.

"Doufám že máš ráda vanilku?"podal jsem jí zmrzlinu a sám jsem si olízl tu mojí. ( - Eww)
"Jasně že mám"usmála se a uchopila zmrzlinu za kornout a olízla jí."Hmm ta je dobláááá"zamumlala a chutí si jí vychutnávala. (- No, ještě že chutí, ještě že ne třeba hmatem
- až z toho začla šišlat...)
"Joo to je"souhlasil jsem a spokojeně jsem koukal jak dívka hledí před sebe na padající vonavé květy. 

Všimla si toho čeho by si nikdy jiný nevšiml, ( - co to je do pekla za větu?),do ruky vzala ubrousek který si přidržovala s kornoutem a utřela mi pusu.
(-neee toho by si vážně nikdo nevšiml, když má pokydanej celej ksicht..)
"čunátko"(To ta holka ještě pořád šišlá nebo tam prostě jen chybí háček?)mile zamumlala a starostlyvě(DRŽTE MĚ) mi utírala rozteklou vanilku na rtech."Díky"stydlivě jsem se začervenal a pustil se do tekoucí zmrzliny."lízej,lízej nebo ti to přeteče"pobýzela mě jak jen to šlo.(-Perverzní pobýdka! - OMG ewww:X) (TMI.)
Chytla mě za ruku,její teplá dlan zahřívala tu mojí,"Ruki"podívala se na mě ,v očích měla slzy smutku ale zároven i štestí. (WTF?)

"Ano?"všiml jsem si jak slza která na sebe nedá čekat (ready, set, GO!) jí ztéká po tváři."Děkuju"a jemně mě pohladila po tváři.její hebký dotyk,měl jsem chut jí políbit.

"Za co?"zeptal jsem se a přiblížil jsem se k ní bliž,tak že se naše rty skoro dotýkali.Nejistě se mi dívala do očí a jemně se začala klepat.. (ano, ano, vážení, tady vidíme nepříznivé důsledky téhle povídky na lidské zdraví! Může způsobovat epilepsii, parkinsonovu nemoc, ochrnutí, ale hlavně pokles inteligenčního kvocientu do hodnot záporných, případně demenci. Doktor House doporučuje fyzickou likvidaci autorky jako jedinou známou léčbu.)

"Za tu zmrzlinu",mírně jsem se usmál a nezmohl jsem se na nic víc než na laciné "Aha",rukou mi přejela přes tvář a druhou mi prohrábla vlasy. (..stále se zmrzlinou v ruce??? -tady jsou inovátoři! roztržený kalhoty na kolenou novej módní trend a tady pokud nemáš doma gel na vlasy, vem zmrzku!) Stmívalo se byla už docela zima.Sundal jsem si lehkou bundu a oblékl jí (oblékl tu bundu? Do čeho? Do svetru?)."Děkuju"poděkovala a vlasy si zthála do černé gumičky.
(-..kterou vzala kde?!
-Dost už... Se z toho taky celej zthánu asi... Resketp!)
"Tak pojedem"nabídl jsem a rozjel jsem vozík směrem zpátky do kostela."Zaspívej mi něco"navrhla mi a po očku se po mě otočila. (- ona šilhá?) (a on spívá? To se prosím jak dělá?)
"Néé to nejde.."zadrhl jsem a pokračoval v cestě.
"Ale notáák"pobýzela víc a víc až jsem měl chut opravdu začít zpívat."Né fakt ,néé ja,já mam kašel a nemám okey hlas"začal jsem falešně kašlat až mi to přislo trpaný. (<-- Insomniacovo favorite slovo!!)
Dojel jsem k ní ke kostelu a vjel do chodby směrem k jejímu pokoji."Dneska to bylo hezký"pochválila a chytila mě za(neviditelná mezera, again)ruku.Její pomněnkové oči se najednou rozzářili v bílém stínovaném pokoji.(Ummmmm.... Jak vypadá bílý stínovaný pokoj?)
"Je pozdě,jsi určitě unavená",(<-může mi někdo vysvětlit, proč je mezi jednou a druhou přímou řečí jednoho člověka čárka?,"Asi mluví moc rychle.")

"Mno já půjdu at si můžeš odpočinout,zítra se uvidíme"s domněnkou že se rozloučíme (???),mě prekvapivě chytla za konec rukávu a nechtěla mě pustit.

"Chceš abych tu zůstal s tebou"přistopil jsem k ní a klekl si na bobek.(myší bobek? Fuuuj...)"Pokud chceš i ty"její oči se sklopily unavou.

Chytl jsem jí do náručí a položil na postel,přikryl jí dekou a lehl si vedle ní.Spokojeně oddechovala na mé hrudi. (a to se stalo jak? dyť si jenom k ní lehnul ona se najednou otočila a lehla si na něj?)Položil jsem svojí hlavu do jejich vonavých vlasů. (wow! a tohle chci taky umět! sundat si hlavu a kamkoliv jí položit!) A zavřel oči,musím jít zítra doktorovi,a zeptat se co by se stím mohlo udělat,prostě musím!!Ale až zítra…….. (no co bys s tím chtěl taky dělat teď, večer... tedy to aspoň předpokládám že je večer)

"Miluju Jí"u srdce se mi začalo bít o sto šest!

(Bitva u Rukiho srdce...tam tenkrát zařvalo hodně vojáků..
 - ty kráso! tak to musela bejt řežba!
-A autorka mezi nima nebyla. 
Sakra.)

Pokračování příště

...............................................................................................................

Ještě nemáte dost? Dobrá! bystřejší z vás si možná všimli toho "A" za číslem kapitoly. Ano. Tahle kapitola má ještě část "B". Nicméně jde ale o tak silný materiál, že jsme se rozhodli ještě ušetřit lidskou populaci a dávkovat ho postupně.
Tímhle to, přátelé, každopádně nekončí. Vězte, že to teprve začíná!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pansy73x Pansy73x | Web | 16. února 2011 v 13:09 | Reagovat

(Víte jak Ruki rád všechno co je lesklý, svítí nebo sparkluje (až na Edwarda). Potřeba zdůraznit.) To mě zabilo! :D:D Samozřejmě až po tom, co jsem byla tak 70x zabita tou samotnou povídkou, nebo co to je. Každopádně teď se nechci otočit, protože se bojim, že za mnou stojí autorka a bude na mě tohle chrlit. I když bych aspoň neviděla ty chyby.

2 Rofuru Rofuru | Web | 16. února 2011 v 13:39 | Reagovat

Rofuru je velice potěšen komentářem a tím pádem i důkazem, že ostatní lidstvo krom Rychlé Roty ještě nevymřelo!
Nicméně v případě, že se už teď bojíš, doporučuju pořídit si k počítači zpětné zrcátko, aby jsi měla jistotu, že se za tebou autorka necrawluje pro pomstu, protože - věř tomu nebo ne -  v budoucnu to bude OPRAVDU ještě horší :D

3 Pip Pip | 16. února 2011 v 18:47 | Reagovat

byla jsem obviněna, že se směju jako psychopat... to ovšem až poté, co jsem přečetla půlku článku. Ano. Zešílela jsem z toho.

4 Pansy73x Pansy73x | Web | 18. února 2011 v 12:58 | Reagovat

nikdy jsem se písmena B tak nebála, jako teďka :D A myslim, že se radši přestěhuju do zrcadlový místnosti, protože mám fakt strach z vymití zbytku mého mozku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama