Tajemství loňského léta - 6

26. srpna 2010 v 23:36 | Roru&Rofuru |  Tajemství loňského léta
Když se dostal Heechul se Siwonem konečně na pokoj (opět, ač cesta netrvá tak dlouho, tak oni jí šli skoro hodinu, jen teď z trošku jiných důvodů) Siwon padl vyčerpáním na postel.

"Tohle jsme neměli dělat, je to posvěcená půda! A co když nás někdo viděl?" s vypětím všech sil se opřel o čelo postele. Heechul se k němu přitulil 


...


"Neboj, nikdo nás neviděl nikdo se nic nedozví. A nebuď naštvaný, ještě řekni, že se ti to nelíbilo!" Siwon jen Heeho objal kolem ramen a usnul z vyčerpání (přeci jen, když nespíte celou noc, a pak máte takové no aktivity tak se pak nedivte, že padnete jak mrtvola).

Mezitím v jiném pokoji né tak daleko tomuto nějak obdobně ležela jiná dvojice v posteli. Také vyspávala náročné ráno, to víte ono to "povídání" sebere tolik energie (a také zapomněli úplně na to, že se chtěli zastavit za Minhem a podrobit ho výslechu)… jenže oni byli vyrušeni.
Junsu rozrazil dveře, v ruce fotbalový míč a hodil ho po svých kamarádech.

"Hero, Yunho, je čas na fotbalový zápas!!! Pojďte si se mnou zahrát! Ještě někoho splašíme!" Yunho se na něj podíval, jako kdyby toho blázna v životě neviděl, sebral míč, který ho bolestivě uhodil do hlavy a hodil ho po něm zpět.

"Vždyť je sotva poledne! Spíme teprve dvě hodiny, běž otravovat někoho jiného!" Junsu chtěl ještě něco namítnout, ale jeho leader se na něj podíval tak zle, že radši opět zaklapl pusu a vycouval ze dveří.

Šel tedy dál. Došel ke dveřím, kde měl údajně bydlet Kim a Chun, i jim rozrazil dveře bez předešlého zaklepání, a byl překvapen, když oni dva ve svém pokoji nebyli. Junsu už tedy radši nechtěl zkoušet další pokoje, protože mu bylo jasné, že ho i jeho další kamarádi vyhodí tak šel smutně do svého pokoje kde spí sám. Ale na chodbě potkal Kima i Chuna jak se něčemu přidušeně chichotají. Vrhnul na ně vražedný pohled.

"Táááááák a vy dva si semnou půjdete zakopat a už jsem řekl!" ukázal na ně výhružně prstem. Kluci se na sebe podívali a pokrčili rameny.

"Hm proč ne, stejně jsme neměli nic v plánu." Řekl Kim, došel k Junsuovi vzal mu míč, vyplázl na něj jazyk a vyběhl ven z motelu.

Yoochun se rozběhl hned za Kimem a Junsu zůstal chvíli stát na místě s pootevřenými ústy. Opravdu už ani nedoufal, že se najde někdo, kdo bude ochotný jít si s ním zakopat. Nakonec i on radostně vyběhl na dvorek před motýlkem a začali hrát. Chun stál v pomyslené bráně (prostě se balón nemohl dotknout stěny od kůlny před motýlkem) a Kim a Junsu se navzájem přebírali o balón a snažili se skórovat.

Nutno podotknout, že zvuky, které u hry vydávali, by se opravdu nedaly s ničím srovnat. Jednou "Uh", jednou "Ah", potom zase "Ty vole!!!" a tak dále.

Co už ale netušili, byl fakt, že hráli přímo u okna od pokoje, ve kterém zrovna dospával své náročné aktivity Siwon s Heechulem. Jakmile balón následkem Kimova nakopnutí vyletěl někam úplně jinam, než měl, vrazil přímo do toho již zmiňovaného okna. Nerozbilo se, díky bohu. Ale naprosto spolehlivě ta rána probudila oba dva obyvatele pokoje, kteří sotva usnuli.

"To snad není pravda!" zahalekal Siwon a celý rozhořčený vyskočil z postele a běžel k oknu. Otevřel ho, vyklonil se na dvorek a začal na trojici výtržníků ukazovat dva prsty a křičet něco nesmysleného o boží solidárnosti. Všichni tři mu ale na oplátku ukázali jen jeden prst a pokračovali ve své neuvřitelně hlasité hře. Řeknu vám… Takovéhle zvuky vydávat profesionální fotbalisté, mistrovství světa by bylo dovoleno promítat až po desáté hodině večerní a mělo by rozhodně věkové omezení.

I Siwon už vzdal své snažení a zkroušeně se vrátil do postele. Heechul ho jen povzbudivě pohladil po rameni.

"Nebooj, za chvíli to vzdají…" snažil se Siwona ještě trochu uklidnit. Siwon se pokusil o úsměv a pokýval hlavou. Po chvíli se ale zamyšleně zadíval někam do stropu. Nakrčil obočí a podivně našpulil rty.

"Hele, víš, že jedinej Bůh, kterýho můžeš líbat, jsem já a ne ten na hoře!?" skoro vykřikl Chullie, ale Siwon jen zakroutil hlavou.

"To ne… O to bych se ani nesnažil… Já jen… Jen… Mám pocit, jako by tu něco chybělo… Nebo jako bychom něco zapomněli… Vypínal jsi žehličku?" podíval se na Heechula. Ten jen přesvědčivě pokýval hlavou.

"Fén? Mikrovlnku? Sporák? Troubu?" Heechul stále kýval hlavou. "Epilátor?!" řekl Siwon už dosti nervózně, protože věděl, že prostě NĚCO někde nějak zůstalo. Heechul se na chvíli zarazil. Podíval se na Siwona dosti nechápavým pohledem.

"E-ehm…. E… Elektricky vyhřívanou dečku jsem chtěl říct…" Vykoktal ze sebe křesťan a předstíral, jako by před tím nic neřekl. Ani Heechul přeci nemusel vědět, co se skrývá za tajemstvím jeho dokonale hladkého těla.

Když ani po dalších deseti minutách uvažování na nic nepřišel, usoudil prostě, že je jen nervózní z toho, jak vyběhl z každodenního stereotypu. A tak, aby přehlušil hluk trojice zvenčí a aby alespoň trošku přiblížil usínání v motelu k usínání doma, vytáhl z nočního stolku svůj mp3 přehrávač, dal si do uší sluchátka, zmáčknul play a za zvuků Kangtových písniček se spokojeně přitulil k Heechulovi a téměř okamžitě usnul.

V dalším pokoji motýlku i Taemin a Minho uslyšeli hluk z venku přes otevřená okna, nejdříve se na sebe podívali docela pochybovačným pohledem a říkali si, co to je za prasata, když venku no hrají tenis, znáte přeci, jak i při tenise se vydávají takové "vtipné" zvuky. Rozhodli se tedy, že to půjdou prozkoumat.

"Tak oni hrají fotbal, můžeme se přidat kluci?" vykřiknul radostí Taemin a podíval se na svého kamaráda. Jenže ten nejevil zájem o to hrát fotbal, ten vlastně nejevil vůbec nic, jeho pohled úplně prázdný, jeho brada se zdála, že chce navštívit sousedy v Číně a jeho tváře mírně zrudli (asi mu nedošlo, že nemůže splývat s tapetami, které jsou uvnitř motýlku). Taemin protočil oči a začal se svým kamarádem cloumat, ať se vzpamatuje, ten za chvíli potřásl hlavou a skutečně se zdálo, že se navrátil alespoň trošku do reality. Ale i tak stále jeho pohled padal na Kima.

Kim totiž odhodil své tričko a sprostě vystavoval své tělo slunci, no spíše pohledu mladého Minha. Když si toho všiml, opět se na jeho tváři objevil ten chlípný úsměv, ze kterého Taeminovi přebíhal mráz po zádech. Radši si ani nechtěl představovat, co tenhle jeho pohled znamená.

Ovšem Minho to věděl moc dobře a věděl, že ač chce či nikoliv, dneska se něco stane. Zacouval pomalu do motýlku a ztratil se v něm. Kim se zastavil v zápalu hry a podíval jeho směrem, tedy tam, kde před chvílí stál.

"Taemin mě teď vystřídá, jsem trošku unavený, půjdu si na chvíli odpočinout na pokoj, za půl hodiny jsem zpět." Ani se neobtěžoval vzít si tričko, které bylo položené na lavičce. Zašel také do motýlku a vydal se hledat ano Minha.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Red Insomniac Red Insomniac | 26. srpna 2010 v 23:47 | Reagovat

*chlípně se směje* muhahahahahahaaaaa!!!!
a ano, něco jste kluci doma zapomněli!!!!!a EPILATOR to nebyl a uz vubec ne vyhrivana decka...i kdyz teply toje taky dost:D!!!
.....kratky to bylo kratky!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama