Tajemství loňského léta - 5

22. srpna 2010 v 20:36 | Roru&Rofuru |  Tajemství loňského léta
"Správný zásah tu správnou chvíli má..." Přesně jako když Tajemství loňského léta zasahuje, aby zpestřilo nedělní večer...



Kim se s úsměvem pustil do své snídaně a stejně tak i Chun. Donghae mezi tím stále sledoval Minha a říkal si, proč na něj pořád ta pokojská/recepční/majitelka tak doráží s tím, že ho zná a že tam již někdy byl.

Ale jestli nad tím skutečně nějak hlouběji přemýšlel, bylo během minuty jedno, protože se ve dveřích objevil Hyuk a šel si k němu sednout.

Donghae se na něj podíval s tou štěněčí oddanou láskou v očích a usmál se na něj. Hyuk mu úsměv opětoval. I před ním se během chvíle objevila snídaně.

"Míchaná vajíčka, ty já mám rád." Prohlásil a pustil se do nich. Ani nezaregistroval, že Minho se na něj dívá opět tak nějak zamyšleně.

Je možné, že jsme tu již byli? Řekl si sám pro sebe Minho, přeci jen, pokud tu někdy byl, tak asi neměl čas si místo kolem nějak prohlížet když byl... No řekněme to slušně... Velice zaneprázdněný. Podíval se zamračeně na Kima.

K čertu s ním, že já jsem se s ním kdy vůbec začal bavit. Kim se na něj skoro okamžitě podíval také, jako kdyby četl jeho myšlenky a převelice... hmm řekněme zářivě, se na něj usmál. Minho se opět pokoušel rozplynout a dělat, že tu vůbec není. Vstal a odešel z kuchyně, na chodbě akorát potkal Heechula a Siwona, jak se o něčem dohadují.

"Ne, já tam vážně nepůjdu! Je šest ráno, chci spát!" kňoural Heechul. "I když v kostele jsem to ještě…." Siwon po něm jen hodil vražedný pohled, Minho se neudržel a vybuchnul smíchy. Heechul se na něj jen nechápavě podíval a Siwon jen předvedl nějaké z těch svých gest, jejichž význam nikdo nikdy nechápe.

Minho se radši otočil a opustil opět se dohadující dvojici. Chtěl jít do svého pokoje a zdřímnout si, přeci jen byli celou noc na cestě a on seděl tak nepohodlně, že si nemohl ani odpočinou. Když zabočil konečně na vytouženou chodbu, ZARAZIL se. U dveří do jeho pokoje stál Kim. Vůbec nechápal, jak se sem mohl dostat dřív než on a ještě aniž by se někde potkali.

"Tak co budeme dneska dělat?" promluvil Kim, když se k němu Minho konečně dostal.

"Nevím co ty, ale já bych chtěl jít spát." jenže sotva to Minho dořekl, začal litovat, že kdy tohle vypustil z úst. Kim se rozzářil jako sluníčko a opět mu na tváři pohrával přesně ten typ úsměvu, který Minho nenáviděl ale i miloval, ač si to nechtěl přiznat.

Ve chvíli, kdy se Kim ocital už nebezpečně blízko k Minhovi a ten ucítil jeho parfém a zadíval se na jeho tvář s tím jednostranným úsměvem a očima plnýma čuňačinek, dokonce začal přemýšlet nad tím, že to všechno kolem Kima přece jen není zase tolik nesnesitelné... Kdyby bylo, jak by s ním přeci tenkrát mohl vydr........

Minhovo zamyšlení a Kimův pokus o "dobrovolné znásilnění" - to všechno bylo přerušeno dřív, než to vůbec stačilo pořádně začít.

"Eeeehm!" ozvalo se někde za Kimem a z pootevřených dveří pokoje vyklouzla Taeminova ruka a zaklepala na Kimovy záda. Kim se trochu vyděšeně otočil, ale hned vzápětí se na Taemina jen díval s naprosto klidným výrazem. Alespoň se o něj snažil, protože ve skutečnosti dělal co mohl, aby zadržel výbuch smíchu, po té, co si vybavil výraz Minha, stojícího teď někde za ním.

Taemin hluboce povzdychl a naznačil Kimovi, aby ustoupil. Ten tak velice rád udělal. Ustoupil a co nejrychleji se vzdaloval někam za roh, aby tak mohl ulevit svému nenávratně se blížícímu ROFLU.
Před Taeminem se teď zjevil Minho v celé své kráse.

V celé své kráse a s image, která opět nápadně připomínala Marilyn Monroe v jedné z jejích rolí nevinných, ale přesto tak "hříšných" krasavic. Taemin rozzlobeně zakroutil hlavou, popadl Minha za ruku, vtáhl ho do pokoje a ani jeden z nich už se bohužel nedostali k tomu, aby dospali náročnou noc a brzké ráno, protože několik následujících hodin jim zabralo Taeminovo kázání o mravnosti, správnosti a legálnosti všech možných vzájemných vztahů mezi Minhem a Kimem. Přesto, že využil snad veškerých možných odrazujících prostředků, které znal, měl Taemin stále zvláštní pocit, že s kázáním jako tohle jde s křížkem po funuse.

Nějak v době, kdy byl Minho podrobován kázání o mravnosti (ovšem skutečně Taemin přišel pozdě, toto kázání již dostal i od jejich velkého Leadera a také se minulo účinkem), byl Heechul přemluven (ano, Siwon využil všech donucovacích prostředků) k návštěvě zdejšího kostela. Prý mu neuškodí, když se tam třeba jen podívá, konec konců, nemusí se ani modlit či tak něco, jen si tam sedne a bude pozorně naslouchat. Tedy takovou představu měl Siwon, chudák ani netušil, jakou představu měl Heechul…

Heechul se pevněji chytnul Siwona, přeci jen, jsou v divočině, a bůh ví, co se tu skrývá za zvířata, co by mu mohla ublížit. Ano, bál se divoké zvěře. Siwon se k němu jen naklonil a líbnul ho do vlasů, Hee se spokojeně usmál. Miloval chvíle jako je tahle, kdy jsou pouze oni dva, nikdo je neruší a nevidí, můžou si dělat, co chtějí a chovat se tak, jak oni chtějí a né podle situace či jak jim někdo řekne.

"Je tu krásně že? Ten klid." Prohodil spíš jen sám k sobě Siwon, byl zvyklý, že ho Heechul moc často neposlouchá a že je spíš někde v tom svém světě, ale přesto věděl, že on do toho jeho světa patří a že tam je někde s ním.

Skoro po hodině cesty (ač byl kostel od penzionku necelé čtvrthodiny cesty vzdálený), kdy musel Heechul neustále zastavovat a vychutnávat si přítomnosti Siwonnieho, dorazili k malému kostelíčku.

"Ááááh." Vydechl úžasem Siwon. Heechul jen protočil oči v sloup, ale nic neřekl. Přišli pomalu ke vchodu (ano, bylo tam napsáno zde vchod do kostela ), Siwon otevřel masivní dřevěné dveře a vstoupil dovnitř. Hee ještě chvíli otálel venku, ale nakonec si řekl, že tam nemůže být nic tak děsivého a taky, chtěl uskutečnit svůj ďábelský plán.

Když vešel, uviděl Siwona již sedícího v dřevené lavici. Pomalu a nenápadně k němu došel, sedl si vedle něho a dal mu ruku na stehno. Siwon otevřel oči, jelikož byl vyrušen z modlitby a podíval se na svého přítele, kterému v očích svítilo přesně to světélko chtivosti, které ho pokaždé donutí podlehnout.

Siwonovy oči nabyly na velikosti, pevně stisknul rty (ve snaze působit přísně) a striktně zakroutil hlavou. Účinek to mělo však naprosto opačný od toho, co očekával. Heechulova ruka se začala po jeho stehně pomalu pohybovat. Siwon se podíval někam nahoru a zatímco jeho oči zkoumaly strop kostela, jeho rty odříkávaly všelijaké nejrůznější modlitby a omluvy určené Pánu stvořiteli. Sem tam jeho výlevy přerušila krátká pauza nebo něco, co by v kostele nevypustil z úst ani zatvrzelý ateista.

Nedalo se nic dělat. Poté, co Heechul přesvědčil svým šeptáním Siwona, že Bůh přece musí pochopit, že žádnému z Bohů (ano, Bůh kterého Siwon uctíval, byl jistě polyteista!) se prostě nedá odolat, popadl lehce nervózního Siwona za ruku a táhl ho směrem ke zpovědnici.

"Né, to n..........ééáááááh!" ozval se ještě Siwonův hlas, zatímco se za nimi zavíraly dvířka zpovědnice.

***

Byl krásný den. Ráno sotva začalo. Nikde nikdo. Kastelán spokojeně procházel chodbičkou a chystal se jít do hlavní síně kostela, aby zkontroloval, zda je vše připraveno pro bohoslužbu, na kterou se za několik desítek minut začnou scházet obyvatelé zdejšího městečka a širokého okolí. Zrovna se blížil ke zpovědnici. Musel si být jist, že ani tam není nic, co by jakkoliv pokazilo ten skvělý dojem, který z kostela všichni měli. Jakmile ale spatřil, že se zpovědnice mírně otřásá a po té, co uslyšel pár prapodivných zvuků, pokřižoval se, zděšeně se otočil a běžel zpět do zadní části kostela, najít telefon a zavolat exorcistu a následně někoho, kdo kostel znovu posvětí. Byl si totiž jist, že jejich zpovědnice je posedlá Ďáblem…

Kdyby jen tušil… Kdyby jen tušil, že zpovědnici posedlo něco silnějšího než Ďábel sám, kdyby jen tušil, že jejich zpovědnice měla tu čest býti svědkem jednoho z činů, které nejvíce dokazují lásku k Bohu (to o jakého boha jde, už není důležité). Kdyby jen tušil, že se ve zpovědnici odehrávalo něco, co opravdu její stěny za ta desetiletí fungování neviděly, neslyšely a rozhodně už nikdy neuvidí a neuslyší…

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Red Insomniac Red Insomniac | 22. srpna 2010 v 23:51 | Reagovat

:D:D:D:D:D:D:D Ano, Buh je tu jenom jeden....Kim HeeChul!!!konec jakymkoliv nabozenskym dohadum a debatam!:D
I ten nejvetsi krestan to pochopil!:D
myslim, ze misto noveho vysveceni a vyhaneni dabla by meli ten kostel rovnou nove zasvetit Heechulovi!:D

2 Rui The Great Rui The Great | 23. srpna 2010 v 0:24 | Reagovat

Jiste, jiste, 'zde vchod do kostela', to tam napisou, ale aby napsali 'zde se nachazi konec kostela', tak to uz ne!

Ja to totiz jeste porad nevim, vite?????

...A stejne tvrdim ze Heechul je dabel! :D
Buh je porad GACKT, Roru, zeptej se ho, on ti to rekne! :D

3 Rui The Great Rui The Great | 23. srpna 2010 v 0:25 | Reagovat

Heeeej! Ono mi to ze tri otaznicku udelalo nakyho trapnyho  a osklivyho smajlika!

Rui si nehraje!
Rui je nasran!

4 Roru Roru | 23. srpna 2010 v 0:43 | Reagovat

Rui: Mno jelikož oni píšou na kostely stále jen kde je vchod a né kde je konec tak asi stále zůstaneš zmaten. Já s Gacktem nebydlím to Rofuru :D Já tu uctívám stále Heechula :D

5 Rofuru Rofuru | 23. srpna 2010 v 9:50 | Reagovat

:D Na cokoliv se Gackta zeptáš ohledně jeho "velikosti" (jakékoliv, i té božské) vždy ti to potvrdí a ještě zněkolikanásobí :D Nemůžeme dle jeho řečí soudit, podle mě je to velice subjektivní :D Například teď jsem se ho schválně zeptala, zda on je ten pravý a jediný Bůh... Začal tu poletovat po kanceláři, všem kolegům tu dělá poltergeist a snaží se mi ukázat, jak to vypadalo, když tvořil Zemi....

6 Rui The Great Rui The Great | 23. srpna 2010 v 12:22 | Reagovat

Rofuru: Aha, a jakze to podle nej vypadalo? :D Ja bych to docela rad vedel... :D

7 Rofuru Rofuru | 23. srpna 2010 v 14:41 | Reagovat

To je nepopsatelné :D *stále se svíjí v roflu i když Gackt už poníženě sedí na židličce a naštvaně odfrkuje*

8 Rui The Great Rui The Great | 23. srpna 2010 v 23:34 | Reagovat

"A na zacatku stvoril Gackt Boha k obrazu svemu...."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama