Tajemství loňského léta - 2

10. srpna 2010 v 0:18 | Roru&Rofuru |  Tajemství loňského léta
Roru & Rofuru se rozhodli být stejně tak hodní, jak hodní byli komentující zbývající členové rychlé roty, a tak zveřejní druhý díl opravdu velice brzy. Pokud budete chtít příště další "předčasné" zveřejnění... Měl by se ke komentování někdo přidat ;)
No... Pojďme se tedy podívat na to, jak pokročilo umění dvojčat v "pitomosti"...


Hoši pomalu došli na recepci - zapsat se a vyfasovat klíče od pokojů. Starší paní se jim představila jako Matylda (určitě si říkáte, co k čertu dělá nějaká američanka v Korei... No, odpověď je převelice jednoduchá, přestěhovala se do Korei na stará kolena dožít, spíše čtěte - vloudila se k dceři aby jí ztrpčovala život, a díky dceřinýmu manželovi se zvládne alespoň nějak domluvit).

Ovšem kluci dostali jen dva klíče, tak se na sebe významně podívali.

"Doufám, že ty postele nejsou manželský." Prohodil Eunhyuk když šli najít své pokoje. A jak tušíte správně, tak byly. Když to viděl Hero tak se zděsil, nebude přeci spát s Kimem v jedné posteli! Pod jednou peřinou! Šel si stěžovat recepční/pokojské/majitelce. Jenže ta se na něj stále jen usmívala a opakovala, že tak to je v pořádku, že tak si to objednali (neobjednali, jenže ona stále nerozumí některým věcem). Hero vešel se svěšenou hlavou do svého a Kimova pokoje. Ten už ležel na posteli a usmíval se.

"Tak co mamko, kdy na to vlítnem?" poklepal na druhou stranu postele. Hero na něj jen hodil vražedný pohled a radši si šel vybalovat kufry.

Celé tři hodiny (co zavazadlo to hodina) Kim sledoval, jak Jaejoong vytahuje oděv po oděvu, vše kontroluje a pečlivě vyskládává do skříní. Pohled to byl natolik zábavný, že ani nenamítal, když si uvědomil, že Jaejoong už využil VŠECHNY skříně v celém pokoji a začal své oděvy skládat už i do zrcadlové skříňky v koupelně nad umyvadlem. Nejvíce se ale bavil tu poslední hodinu, kdy došlo na vybalování největšího kufru. Většina obsahu se dnes již stačila vyválet na písčité pláži, vymáchat v mořské vodě, prozkoumat co se zkrývá v travnaté louce kousek od pláže a některé vyvolené kousky dokonce prozkoumaly kontejner. Pokaždé, když si Jaejoong vzpomněl, jak jeho úchvatné skvosty (pečlivě vybrané z celého šatníku zasahujícího do tří pokojů v jeho bytě) leží na zbytcích jídel a jiných nechutnostech, se slzama v očích cítil, jak se mu zkřivila tvář do všeříkajícího výrazu a pouze dvěma prsty všechny tyto "postižené" kusy oblečení házel přímo do igelitového pytle, což Kima nutilo zadržovat smích.

Jaejoong konečně schovával poslední věc - již zmiňovaný fén na vlasy - a odložil ho přesně vedle "erárního" fénu, který se nachází v každém pokoji, jenže je asi třikrát tak menší, umí asi sedmkrát méně funkcí a je k němu asi desetkrát méně nástavců. Majitel dokonalého foukacího přístroje, který mu den co den pomáhá tvořit dokonalou image, se na zdejší ubohou imitaci fénu podíval s velice vítězným pohledem a prsty lehce oprášil svůj superstroj. Když se pak otočil čelem k pokoji, viděl svého kamaráda, naprosto rudého smíchy, mlátícího do matrace a snažícího se utlumit svůj smích v polštáři. Zakroutil hlavou, popadl ze skříňky své pyžamo a na pěkně dlouho se zavřel v koupelně.

Když konečně otevřel, z koupelny se vyvalil oblak bílé páry, který do pokoje vnášel nechutné horko, vůni několika různých mýdel, krémů, olejíčků a kdoví čeho všeho ještě. Z oblaku se vynořil jako vždy dokonalý Jaejoong. Přes rameno měl přehozený malý ručníček, který dal sušit přes křeslo a na sobě měl blankytně modré pyžamo z růžovými hrochy a červenými srdíčky.

Kim ze sebe vydal spoustu citoslovců, ani jeden ale Jaejoongovi nepřipadal dostatečně lichotivý (pokud chrčení, náznaky dušení se či hýkání nejsou novým projevem zalíbení), takže nafoukl tváře, beze slova si lehl na druhý kraj postele, prudce z Kima stáhnul deku, otočil se zády k němu a jedním pohybem ruky zhasnul lampičku.

Kim se vykymácel z pokoje (stále ještě v silně roflovitém stavu) a šel si sednout ven na pláž. Tam už viděl sedět Eunhyuka, tak se k němu připojil.

"To tak dlouho vybaloval kufry?" zeptal se Eunhyuk, když se k němu Kim připojil.

"Ještě dýl než normálně, ale měls ho u toho vidět, jak byl soustředěný a jak všechno rovnal do komínků a podle barev!" Eunhyuk se soucitně podíval na Kima, jelikož mu došlo, že Hero jistě zabral všechny skříňky a že vlastně jejich pokoj je jedna velká šatna. Dost ho obdivoval, co všechno s ním už musel prožít a hlavně přežít. Vzpomněl si na Donghaeho. Ten byl vždycky nenáročný, stačila mu jedna skříň, většinu oblečení si stejně půjčuje od něj. Povzdechl si. Kdepak asi teď je? (Kdyby jen tušil, že doma panikaří a vydává se na cestu za ním, s menší společností). Zatřásl hlavou. Na tenhle výlet jel i kvůli tomu, že si chtěl od všech odpočinout! Tak na něj nebude přeci myslet!

"Je tu dost klid že?" pronesl, aby nějak navázal na další hovor.

"Ach ano to je. Nikdo neotravuje, nikdo po mě nic nechce. Nebudu se muset dělit o jídlo, na nikoho dávat pozor. Tohle je ráj!" dal si Kim ruce za hlavu a lehl si do ještě vyhřátého písku.

"Co vlastně dělá zbytek? Má taky dovolenou?" optal se Hyuk.

"Copak já vím. Dostali jsme jí všichni, ale, co dělají, netuším." (Ve skutečnosti se zbytek Kimova boybandu nemůže dohodnout, jestli tu pračku mají zapnout na čtyřicet nebo šedesát a jestli to, že tam mají všelijaké barevné věci, ničemu neuškodí. Až další den ráno vyndají z pračky prádlo a zjistí, že je skoro všechno růžové vinou jediné ponožky, špatně daného prášku a hlavně zvoleným programem, bude už pozdě a budou jen s láskou vzpomínat na jejich drahého leadera, který si vždycky uměl s tímto pekelným strojem poradit.)

Zatímco Kim si na pláži užíval večerního klidu a Hyuk předstíral totéž, ale ve skutečnosti nemohl pustit z hlavy obavy o svého drahého Donghaeho a hlavně o to, že je teď ve společnosti ostatních naprosto, ale naprosto bez dozoru, a zatímco Jaejoong spokojeně spal, nadšený tím klidem a mírem, způsobeným odloučením od ostatních, a zatímco Junsu zmateně běhal po motelu jen s ručníkem kolem pasu a hledal někde výřivou vanu, která by tu podle internetové reklamy neměla chybět a na kterou se tak těšil, kdesi daleko, několik hodin cesty odsud, se z jednoho bytu linul neuvěřitelný křik a rámus.

"Ne, toho nafukovacího krokodýla neber! Co když si ho nějakej opravdovej splete s rivalem a zaútočí?!" Zoufale zakřičel jeden z obyvatelů bytu, zatímco ostatní prohledávali každý kout, aby na nic nezapomněli a vše, co by se mohlo hodit, házeli na jednu hromadu, kterou pak společně sbalí do kufrů.

"V moři? Opravdovej krokodýl? Donghae! Běž radši pro věci z koupelny a starost o krokodýly nech na mě." Poručil Siwon jednomu ze svých přátel a hodil zelenou gumovou hračku na hromadu k ostatním věcem. Ozval se zvonek.

"Už běžím!" zakřičel Heechul a opravdu běžel ke dveřím, což Siwona donutilo odvrátit pozornost od vybírání vhodných věcí z pod postele, aby mu ruka nepřekážela ve výhledu na levou stranu k chodbě a hlavně na záda (a to pod nimi) osoby v chodbě běžící, pustil tak horní část postele, která měla již dosti opotřebované zvedací panty a pružiny a tak se okamžitě zavřela a spolu s běžným obsahem úložného prostoru se tam teď nacházelo i Siwonovo tělo.

"Tak jsme tady! Potřebujete s něčím pomoct? Ať vyrazíme co nejdřív?" Oznámil Yunho a nakoukl do bytu. Siwon, který mu ještě před několika desítkami minut telefonoval, že už zjistili, kam čtveřice nezbedných kamarádů zmizela, na něj mával z ložnice (nechápal proč nohama, ale zamával mu zpět) a ostatní byli v naprostém záchvatu regulérní cestovní horečky. "Měli by jsme s tím asi něco udělat…" otočil se na Yoochuna a Saenga, kteří přijeli společně s ním.

Kluci se podívali jeden na druhého a netušili, co po nich ten Yunho chce.

"Postel, Siwon?" řekl a začal ukazovat na stále mávající nohy (ovšem to se jen Siwon dusil v úložném prostoru a marně doufal, že když bude nějak křepčit, že ho někdo vysvobodí)
Asi po pěti minutách upřeného pohledu na nohy a postel jim doteklo, že k těm nohám asi bude patřit i osoba tak se jali jí vysvobodit. U toho všeho postával Heechul a uděloval rozkazy, jak mají postel správně rozložit a taky nějak tak, aby neublížili jeho drahému Siwonkovi.
Když se jim to konečně podařilo, tak Heechul celý šťastný skočil na Siwonka a začal ho opečovávat. Jakmile kluci viděli, co toto "opečovávání" znamená, tak se radši otočili a šli pomoci Donghaemu v balení věcí do kufru.

Skoro po půl hodině balení, za pomoci už i Siwona a Heechula, byli konečně všichni na cestě namačkaní v jednom autě. A to se k nim měli ještě další dva přidat, skutečně netušili, jak to udělají. Asi je posadí na střechu (ano, a to ještě tento návrh byl "nejrozumnější". Padlo i, že by jejich kufry přivázaly za auto a oni by si na ně sedli a takhle by jeli celou cestu až do motýlku na pláži.)

Jakmile konečně dorazili pro ty další dva, ti se zděsili.

"A kde jako asi tak máme sedět my?" ukázal Taemin na sebe a Minha.

"No, když některý kufry dáme na zahrádku na autě, tak by se ti nejmenší z vás mohli vecpat do kufru." Nadhodil Yunho. Všichni se po sobě podívali a začali vyřazovat ty, co jsou nejmenší. Nakonec jim zbyl Donghae a Teamin. Oba, ač protestovali, tak měli smůlu.
Vzadu to bylo skutečně nepohodlné, seděli na kufrech a při každé zatáčce padali jeden na druhého. Ovšem stále to měli pohodlnější, než ti čtyři co seděli na zadním sedadle. Tedy až na Heechula, ten si sedl Siwonovi na klín, takže se měl asi nejlépe (žádné prasárny si nepředstavujte! Jen si povídali!). Ale i tak se tam mačkal Siwon na Minha (a ten byl chudák věčně vystaven různým attackům z Heechulovi strany, který ho občas plácnul přes rameno, občas mu rozcuchal vlasy a taky občas, vlastně skoro celou cestu, měl přes něj položené nohy), který seděl veprostřed a nejhůře na tom byl asi Saeng, který byl skoro přilepený na okýnku.
Naopak nejlépe na tom byl Yoochun, co měl místo spolujezdce.

Mezi tím, v motýlku u pláže se už všichni chystali na kutě. Tedy Hero byl již dávno v říši snů (jestli vás zajímá, co se mu zdá, tak máte smůlu, jeho sny bohužel skutečně nikdo nezná. Ani on sám když se probudí). Junsu, který nakonec našel výřivou vanu již také spokojeně uléhal. Eunhyuk, který byl stále myšlenkami jinde (kdyby jen tušil, že ty jeho "myšlenky" zase tak daleko nejsou, tak by jim určitě vyrazil naproti), se snažil nějak umýt a také zalehnout. A Kim, no ten se jen opíral o futra a díval se, jak jeho nejlepší kamarád slintá. Uchechtnul se a šel se taky chystat do postele. Tedy chystat, nejdřív si musel ten svůj kus postele najít opět pod nánosy Jaejoongova oblečení. Všechno mu hezky složil na zem, což mu zabralo asi čtvrt hodiny, a až pak se mohl jít umýt a konečně do odkryté postele pro zasloužený spánek.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Red Insomniac Red Insomniac | 12. srpna 2010 v 20:10 | Reagovat

OMG WTF AH!!!!!!!!!!!NENNENENENENENEEEEEEE!!!PROSTE SKGHLKSHDGLKHSGJSHJDGHSKHG!!!!!
XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD
NEXTTTTTTTTT RITE NAO!!!!NAOO!!TED HNEDDD!!!

2 Miyabi Kitsune Miyabi Kitsune | 12. srpna 2010 v 20:12 | Reagovat

Mylím, že Seli to dokonale vystihla :D
Zase jsem se jednou úžasně pobavila XDDD
btw: More Taemin pls :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama